Petr Hladík
40 let
- Masarykova univerzita v Brně
- Brno-sever
-
#k vizi
-
#z terénu
-
#neformální
Petr Hladík
40 let
- Masarykova univerzita v Brně
- Brno-sever
- Považujete vzdělávání za klíčovou investici státu, aby se jednou z Česka stala mozkovna světa?
- Ano. Pokud chceme, aby se z Česka stala mozkovna světa, musíme dát dětem, mladým lidem a všem, kdo chtějí, prostor rozvíjet talent a podporovat jejich nápady. To je investice, která se nám vrátí nejvíc.
- Nakolik Vy sám souzníte s vizí: Česko mozkovnou světa díky špičkovému vzdělávání?
- Věřím, že kvalitní vzdělávání je klíčem k tomu, abychom byli zemí, která dokáže najít řešení pro budoucnost. Nezáleží, jestli má člověk diplom, maturitu nebo výuční list. Potřebujeme vzdělané a kvalifikované lidi, kteří přijdou s nápady, jak lépe chránit naši přírodu, jak vyrábět čistší a levnější energii nebo jak posouvat český průmysl. Česko musí být mozkovnou, která spojuje inovace s odpovědností. Abychom zemi předali našim dětem v lepším stavu, než jsme ji převzali. S tím nám pomůžou nové technologie a nová řešení. Všem bych doporučil krátkou zkušenost v zahraničí. Něco se tam naučit, inspirovat se a pak to využít u nás doma.
- Jak konkrétně přispívá vaše ministerstvo k tomu, aby se Česko stalo „mozkovnou světa“? Odpověď na tuto otázku otevírá prostor pro formulaci strategické vize Vašeho ministerstva, konkrétní taktiku, reformy nebo podpůrné kroky.
- Moje vize je připravit naši zemi na budoucnost rozumně a s respektem k přírodě a krajině. Nejen psát strategie, ale hlavně je plnit a dělat konkrétní věci. Mám tu dva konkrétní příklady. Ministerstvo životního prostředí pomáhá měnit bývalé uhelné regiony na moderní inovační centra. Podporujeme malé a střední podniky v Karlovarském, Ústeckém a Moravskoslezském kraji. Spolupracujeme s místními univerzitami, aby kvalitní výzkumníci a pracovníci měli dostatek příležitostí a neodcházeli jinam. Investujeme do inovativních projektů v oběhovém hospodářství i do modernizace odborných učilišť a zlepšujeme využívání digitálních technologií ve školách. Druhým příkladem je kladný vztah k přírodě. V České republice máme velmi kvalitní síť ekocenter, návštěvnických center a Domů přírody, které ročně navštíví statisíce lidí. Ministerstvo životního prostředí podporuje, aby dětem a dospělým nabízely zážitkové vzdělávání a praktický kontakt s přírodou. Právě tam často vzniká první nadšení, které pak vede k tomu, že se z dětí stávají budoucí odborníci. To všechno má obrovský význam pro to, aby z Česka byla mozkovna, která se opírá o inovace i úctu k prostředí, v němž žijeme.
- Jaké konkrétní kroky jste v roce 2025 Vy sám podnikl na podporu dosažení výše uvedené vize? Zde můžete napsat konkrétním data, projekty, investice nebo legislativní kroky.
- Velkou prioritou je pro mě cirkulární ekonomika – tedy opětovné využívání surovin. V Evropě už nemáme moc možností, odkud brát nové. O to důležitější je, abychom materiály dokázali využívat znovu a znovu. Kovy, sklo, textil i plasty se nemusí stát odpadem, ale zdrojem. Díky tomu budeme méně závislí na dovozu a ušetříme přírodu i peníze. Proto jsme připravili nový nástroj, kombinaci záruky a dotace, který umožní i menším firmám pustit se do inovací v odpadovém hospodářství. Skvělým příkladem je projekt CirkArena v Třinci. Z bývalé hokejové haly vzniká výzkumné centrum pro cirkulární ekonomiku. Ukazuje, že i odpad, který je dědictvím těžkého průmyslu, se může stát motorem inovací a přispět k tomu, aby se regiony proměňovaly v moderní a udržitelné.
- Jak spolupracujete s dalšími ministry či institucemi na dosažení vize: Česko mozkovnou světa díky špičkovému vzdělávání? Popište prosím meziresortní spolupráci a které konkrétní projekty se Vám podařilo realizovat.
- Česko se může stát mozkovnou světa jen tehdy, když spolupracujeme napříč vládou a nehledíme na resortní hranice. Já se snažím ty bariéry bořit a hledat společná řešení. Velmi dobrou spolupráci máme třeba s Ministerstvem práce a sociálních věcí a Ministerstvem zemědělství. Společně s Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem průmyslu a obchodu jsme třeba připravili Akční plán pro rozvoj biometanu do roku 2030. Ten otevírá prostor pro domácí výrobu biometanu a jeho širší využití v energetice a dopravě. Posílíme tím energetickou bezpečnost, omezíme závislost na dovozu fosilních paliv a zároveň plníme klimatické závazky. Další konkrétní krok je nový celostátní systém energetického poradenství. Ten má lidem usnadnit orientaci v úsporách energie a renovacích domů, aby měli dostupné a odborné informace. Výborná spolupráce funguje také s Ministerstvem práce a sociálních věcí a Ministerstvem zemědělství v oblasti potravinových bank. Společně financujeme modernizaci skladů a efektivnější distribuci potravin. Pomáháme tak lidem v nouzi a současně předcházíme plýtvání. A nakonec musím zmínit Novou zelenou úsporám. Spolu s Ministerstvem práce a sociálních věcí jsme ji nastavili tak, aby pomáhala hlavně rodinám s dětmi, seniorům a lidem s nižšími příjmy. Protože právě ti často potřebují úsporné renovace nejvíc, ale sami by je finančně nezvládli.
- Jak podporujete rozvoj talentů, vzdělanosti a inovací mimo svou přímou agendu (např. formou grantů, stipendií, legislativní podpory apod.)?
- Hned od začátku na ministerstvu jsem chtěl, aby mladí lidé dostávali šanci. Proto máme speciální koordinátorku pro stážisty a spolupráci s univerzitami. V roce 2023 k nám přišlo 36 stážistů, letos už 84. To je obrovský nárůst. Je vidět, že když se snažíme vyjít jim vstříc, zájem roste. Ke stáži určitě patří vyplňování tabulek, třídění kontaktů a nějaké skenování. Ale já chci, aby si stážisté odnesli něco navíc. Proto je beru s sebou na program, na jednání, do firem nebo na univerzity. Nedávno jsme měli na stáži dvě české středoškolačky z Bruselu. Připravovaly mi podklady, ale zároveň byly u otevření Edmundovy soutěsky nebo na jednání v Krásné Lípě. Taková zkušenost je podle mě k nezaplacení. Podporu talentů se snažíme dělat systematicky. Účastníme se veletrhů vysokých škol a uzavřeli jsme několik memorand o spolupráci, například s Mendelovou univerzitou v Brně, Přírodovědeckou fakultou Masarykovy univerzity, Chemickou fakultou VUT v Brně a jednáme s dalšími. Přihlášky na stáže jsme maximálně zjednodušili, na webu je to na dvě kliknutí. Chceme, aby šance byly dostupné pro všechny. A nejen pro mladé. Na tři měsíce k nám přišly na stáž i dvě seniorky. Někteří kolegové byli nejdřív skeptičtí, ale nakonec to byla obohacující zkušenost pro všechny. Ukázalo nám to některé věci z jiné perspektivy. Říkám na rovinu – stáže děláme i trochu pro nás. Část stážistů u nás pak zůstává jako zaměstnanci. Už znají prostředí i kolektiv, takže se rychleji zapracují. Podporujeme i současné talenty v úřadě. Pořádáme workshopy o využívání umělé inteligence a digitálních nástrojů, abychom ušetřili lidem čas a mohli se věnovat důležitým věcem. Státní správa musí být rychlejší a modernější. To je moje ambice a talentovaní lidé, ať už mladí nebo zkušení, jsou pro to klíčoví.
- Jaké bariéry podle Vás brání Česku stát se špičkou ve vzdělávání a inovacích?
- Podle mě je největší bariérou to, že často vedeme děti a studenty k průměrnosti. Snažíme se, aby uměli všechno tak nějak obstojně, ale málo je podporujeme v tom, v čem opravdu vynikají. Místo rozvíjení talentu a silných stránek pak často jen dohánějí to, co jim nejde. Je to otázka nastavení systému, ale i přístupu pedagogů a rodičů. Naštěstí už dnes vidím spoustu škol, kde se tenhle přístup mění. Kde děti vedou k tomu, aby byly výjimečné v tom, co je baví a co jim jde. Ale není to všude.
- Jak hodnotíte vzdělávání ve vašem resortu (vzdělávání zaměstnanců ministerstva)?
- Na Ministerstvu životního prostředí bereme vzdělávání opravdu vážně. Nechci, aby to byla jen formální povinnost, ale skutečná příležitost k osobnímu i profesnímu růstu. Kolegové mají možnost účastnit se kurzů cizích jazyků, specializovaných školení k legislativě či evropským fondům, nabízíme i kurzy první pomoci nebo odborné exkurze do našich resortních organizací. Osobně prosazuji, aby se lidé rozvíjeli také v oblastech, které jim usnadní každodenní práci. Proto jsme začali pořádat workshopy na využívání umělé inteligence, digitálních nástrojů a moderní komunikace. I vedení ministerstva se vzdělává, třeba v tom, jak efektivně vést porady, dávat zpětnou vazbu nebo vyjednávat. Chci, aby vzdělávání u nás na ministerstvu nebylo jen o znalostech, ale i o tom, že se lidé učí pracovat chytřeji a efektivněji. Věřím, že když to pocítí zaměstnanci, pocítí to nakonec i veřejnost. Státní správa prostě musí držet krok s dobou.
- Máte osobní zkušenost nebo příběh, který vás motivuje zlepšovat vzdělávání nebo podporovat inovace v Česku?
- Za poslední roky jsem potkal stovky firem a lidí, kteří přicházejí s nápady, které by ještě před pár lety zněly jako sci-fi. Nedávno jsem viděl technologii nové sodíkové baterie, která může změnit budoucnost ukládání energie. Jinde zase vyrábějí palety z recyklovaného plastu, které šetří dřevo a fungují lépe než ty klasické. Nebo obalové materiály z houbového materiálu, které se lépe recyklují než polystyren. A znám i partu kluků, kteří z plastového odpadu tvoří designové panely pro architekturu a průmysl. Vždycky si u toho říkám, že nesmíme brzdit tvořivost a odvahu, naopak musíme těmto lidem maximálně pomáhat. Velkou inspirací jsou pro mě i moje děti a jejich kamarádi. Vidím, že když je něco opravdu nadchne, dokážou dosahovat skvělých výsledků už v mladém věku. A často jsou mnohem dál, než jsme byli my. Rychle chápou nové technologie, nebojí se experimentovat a přemýšlejí jinak. To je pro mě důkaz, že vzdělávání musí mladým lidem otevírat dveře k objevování a inovacím. Protože právě jejich energie a nápady mohou udělat z Česka mozkovnu světa.
