Petr Kulhánek
54 let
- Vysoká škola ekonomická v Praze
- Karlovy Vary
-
#k vizi
-
#z terénu
-
#neformální
Petr Kulhánek
54 let
- Vysoká škola ekonomická v Praze
- Karlovy Vary
- Považujete vzdělávání za klíčovou investici státu, aby se jednou z Česka stala mozkovna světa?
- Určitě ano. Pokud chceme, aby se v naší zemi rodily nové nápady, věda se dostala na špičkovou úroveň a vyvíjely se nové technologie nebo chytrá řešení, musíme začít tím, že nastavíme kvalitní systém vzdělávání. Nejde jen o finanční nebo materiální podporu škol a pedagogů, ale i o komplexní modernizaci výuky. Studenti se ve školách nepotřebují jen učit fakta – ale především si tam mají rozvíjet kritické myšlení, získávat digitální a jazykové znalosti. Za klíčovou považuji také spolupráci mezi školami, výzkumem a praxí. Jak prokazují data, vysoká míra vzdělanosti je základním předpokladem pro prosperitu. Děti a mládež představují naši budoucnost, a proto považuji vzdělání za velmi výhodnou investici, která se nám mnohonásobně vrátí.
- Nakolik Vy sám souzníte s vizí: Česko mozkovnou světa díky špičkovému vzdělávání?
- Velmi s tím souzním. Považuji myšlenku, že by Česko mohlo v Evropě i ve světě vynikat díky kvalitnímu vzdělávání, za silnou a inspirativní. Špičkové vzdělávání je klíčem ke kreativitě, inovacím i dlouhodobé prosperitě. Pokud se zaměříme na rozvoj potenciálu každého jednotlivce, může se Česko opravdu stát mozkovnou světa – nejen v nadsázce, ale i v reálných výsledcích.
- Jak konkrétně přispívá vaše ministerstvo k tomu, aby se Česko stalo „mozkovnou světa“? Odpověď na tuto otázku otevírá prostor pro formulaci strategické vize Vašeho ministerstva, konkrétní taktiku, reformy nebo podpůrné kroky.
- Ministerstvo pro místní rozvoj vnímá vzdělávání jako klíčový faktor pro rozvoj regionů, konkurenceschopnost a kvalitu života obyvatel. K této vizi přispíváme především podporou regionů, investic do vzdělávání, inovací a spolupráce mezi veřejnou správou, školami, výzkumnými institucemi a firmami. Připravili jsme Plán pro Regiony příležitostí. Chceme podporovat území s horšími socioekonomickými i vzdělávacími podmínkami. Naším cílem je zlepšit tam dostupnost a kvalitu vzdělávání i veřejných služeb a podpořit místní podnikání. Evropské a národní programy podpory obsahují dotační programy pro financování projektů v oblasti školství, výzkumu, digitalizace a infrastruktury. Například se jedná o navyšování kapacity mateřských škol, budování odborných učeben základních a středních škol, elektronizaci vybraných služeb veřejné správy, výstavbu obchvatů a rekonstrukci mostů na silnicích II. třídy, budování záchytných parkovišť u turistických cest nebo revitalizaci nevyužívaných ploch. Prostřednictvím místních a krajských akčních plánů podporujeme síťování škol, samospráv a dalších aktérů s cílem zlepšit kvalitu vzdělání. Také podporujeme zavádění inovací a technologií do řízení samosprávy. V rámci podpory tzv. chytrých měst, obcí a regionů poskytujeme pomoc například na technické vybavení knihoven, multifunkčních center a školení jejich personálu. Chceme vytvářet prostředí pro rozvoj talentů, kreativity a podnikavosti. Usilujeme o zlepšování dostupnosti bydlení, infrastruktury a služeb – protože „mozkovna světa“ potřebuje i atraktivní prostředí pro život.
- Jaké konkrétní kroky jste v roce 2025 Vy sám podnikl na podporu dosažení výše uvedené vize? Zde můžete napsat konkrétním data, projekty, investice nebo legislativní kroky.
- Ministerstvo pro místní rozvoj vedlo dialog s krajskými samosprávami, dalšími partnery v regionech i ostatními ministerstvy a aktuálně prezentovalo strukturovaný soubor opatření pro znevýhodněné regiony a regiony příležitostí. Stanovili jsme si pět strategických cílů. přičemž vzdělávání je jedním z nich. V každém strategickém cíli jsme definovali prioritní oblasti a projekty, které mají reálnou šanci se uskutečnit. Jde například o krajská stipendia a další motivační programy pro budoucí učitele. Velkým krokem kupředu byly letos programy na výstavbu a rekonstrukce dostupných nájemních bytů nebo třeba zákon o podpoře bydlení, který začne platit od začátku příštího roku. Vláda už také projednala klíčový dokument „Strategický rámec politiky soudržnosti 2028+ v ČR“, který připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj. Dokument je výchozím bodem pro jednání a diskusi s Evropskou komisí nad budoucí podobou evropských fondů a související podporou vzdělávání.
- Jak spolupracujete s dalšími ministry či institucemi na dosažení vize: Česko mozkovnou světa díky špičkovému vzdělávání? Popište prosím meziresortní spolupráci a které konkrétní projekty se Vám podařilo realizovat.
- Ve velmi úzké kooperaci jsem zejména s ministrem školství a také ministrem průmyslu a obchodu. S Mikulášem Bekem jsem například spolupracoval na tom, abychom představili smysluplný model fungování veřejné vysoké školy v Karlovarském kraji. S Lukášem Vlčkem máme společný překryv například v agendě chytrých (smart) řešení. Ministerstvo pro místní rozvoj také dotačním titulem podporuje vznik takzvaných živých laboratoří, ve kterých je možné intenzivně testovat a poznávat technologie budoucnosti.
- Jak podporujete rozvoj talentů, vzdělanosti a inovací mimo svou přímou agendu (např. formou grantů, stipendií, legislativní podpory apod.)?
- Jak už jsem naznačil v předchozí odpovědi, ještě jako hejtman jsem připravil podklady pro vznik veřejné vysoké školy v Karlovarském kraji. Jsem rád, že tuto variantu podpořil i Vládní výbor pro regionální politiku. Nyní řešíme klíčovou otázku, jestli to bude zcela nová samostatná veřejná vysoká škola zřízená zákonem, což je sice řešení delší a náročnější, v dlouhodobém horizontu však stabilnější, nebo vysokoškolský ústav zřízený stávající Západočeskou univerzitou, což by se dalo zařídit rychleji, ale zase je tam nutná shoda s vedením plzeňské univerzity. V už zmíněném Plánu pro Regiony příležitostí počítáme se stipendijními programy pro nedostatkové vysokoškolské obory, které mají pomoci s udržením talentů přímo v regionech a zvýšit atraktivitu pro mladé odborníky.
- Jaké bariéry podle Vás brání Česku stát se špičkou ve vzdělávání a inovacích?
- Česko má velký potenciál v oblasti vzdělávání a inovací, ale brzdí nás několik přetrvávajících bariér. Jednou z těch hlavních je nerovnoměrná kvalita vzdělávání napříč regiony – děti a mládež mimo velká města často nemají stejné podmínky jako jejich vrstevníci v metropolích, ať už jde o infrastrukturu, pedagogy nebo rozsah a kvalitu služeb. Za druhé je to pomalá adaptace vzdělávacího systému na změny trhu práce a technologií. Potřebujeme flexibilnější vzdělávání, lepší propojení škol s praxí a důraz na digitální, technické i měkké dovednosti. Mezi další překážky patří podfinancování školství, ale i výzkumu a podpory talentů, a také chybějící tah na branku. Potřebujeme jasnou vizi, lepší meziresortní koordinaci a silnější propojení škol, firem a výzkumu. Na Ministerstvu pro místní rozvoj se snažíme zmíněné rozdíly v krajích zmírňovat například podporou regionální vzdělávací infrastruktury nebo modernizace škol.
- Jak hodnotíte vzdělávání ve vašem resortu (vzdělávání zaměstnanců ministerstva)?
- Věřím výsledkům interního anonymního dotazníkového šetření. Z něj vychází, že zaměstnanci vnímají systém vzdělávání na Ministerstvu pro místní rozvoj pozitivně. Oceňují hlavně širokou nabídku, od interních školení přes možnost přihlásit se na externí kurzy až po jazykové vzdělávání – přímo na ministerstvu probíhá výuka angličtiny, němčiny a francouzštiny. Aktuální prioritou je pro nás rozvoj kompetencí v oblasti umělé inteligence (AI), čímž podporujeme adaptaci zaměstnanců na nové technologie a posilujeme modernizaci veřejné správy.
- Máte osobní zkušenost nebo příběh, který vás motivuje zlepšovat vzdělávání nebo podporovat inovace v Česku?
- Jako patriota z Karlovarska mě mrzí absence vysoké školy v našem kraji. Jak se ukazuje v ostatních částech země, přítomnost vysoké školy bez školného je zcela zásadní pro rozvoj celého regionu. Karlovarský kraj je stále jediným v Česku, kde nesídlí žádná veřejná vysoká škola, takže zde 95 % mladých lidí odchází po maturitě studovat jinam – a většina se už nevrátí. Podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel je zde nejnižší v republice, pod 10 %. Pokud chceme tento trend zvrátit a nastartovat rozvoj kraje, musíme vytvořit lepší podmínky pro vzdělávání přímo v regionu. Z tohoto důvodu dlouhodobě usiluji o vznik nové vysoké veřejné školy v Karlových Varech. Mým cílem je dát mladým lidem nejen možnost získat kvalitní vzdělání přímo v regionu, primárně v profesních bakalářských oborech, ale také důvod tu zůstat, pracovat a podílet se na budoucnosti svého kraje.
